To co předcházelo vzniku osmé Vyhlídky se dá shrnout do těchto slov: Jediná jistota je neustálá změna. Díky pevnému záměru a přijetí změn během cesty z Prahy do Beskyd se proměňovaly rozpačité pocity v příjemný zážitek. Začali jsme návštěvou první z našich Vyhlídek. Pod Dubem v obci Huslenky nás mile překvapil nejen velmi dobrý stav kolem ohniště rozesetých stoliček Bistrot a Tina, ale i to že tam byly všechny. Což potvrdilo naši důvěru v český (huslenský) lid. Po zvážení jsme se rozhodli oddělit tří stoličky Tina z Vyhlídky Pod Dubem a vytvořit další Vyhlídku na Valašsku.

Lokace | poloha ZÁPAD: G5VQ+F8 Frenštát pod Radhoštěm
Lokace | poloha VÝCHOD: G5VQ+G4 Trojanovice


V průběhu přicházejících změn jsme byli moc potěšeni nabídkou průvodcovství Báry a její maminky. Byla to pro nás vzácnost být doprovázení člověkem, kterému (domnívám se doslova a dopísmene) v žilách koluje krev dynamické společnosti Egoé. Báru, vnímám hlavně skrze její ohromnou schopnost (mimo jiné) v mžiku naplnit prostor svou bytostí a životem. Vždy mne také ohromí její neslýchaná kadence slov. Proto byla nabídka skvělou příležitostí rozeznat další její přednosti.
Přivítali jsme se spolu a seznámili se s její maminkou Petrou v malebném prostředí podzimního zátiší mezi nově a citlivě zrekonstruovanou budovou restaurace Rekovice a dřevěnou zvoničkou Strážkyně Beskyd. Následovala již rutinní příprava nákladu, nosítek a Míšiny foto techniky. Ještě poslední dotáhnutí stahovacího popruhu a jdeme.

Vedení Petrou, z naší nevelké skupinky, člověkem nejdéle spjatým se zdejšími malými horami - Horečkami, pochodujeme lesní pěšinou. Nenáročným terénem vystlaným padajícím listím přicházíme k ohništi pod mocným dubem. “Tak, to je to místo” řekla Petra. Vyhlédli jsme na horu hory Velký Javorník a v úžasu na sebe s Míšou pokývli, “nádhera”. Jakoby se ohniště a dub staly symboly beskydských Vyhlídek. Společně vykládáme a instalujeme stoličky Tina na plácku chráněném silnými větvemi mnohaletého dubu. Jako načrtlé tenoučkým fixem syté barvy na pozadí krajiny zemitých odstínů upoutávají stoličky pozornost akcentem neměnných jarních a letních barev. Instalací naše cesta ovšem nekončí. Skvostný výhled na prosluněný Velký Javorník byl neodkladnou výzvou jeho zdolání. Bez zahálení zahajujeme provoz vyhlídky výšlapem z Horečky na Horu.
Odměna za fyzický výkon přišla ve chvílí za horizont zapadajícího slunce, kdy již zpět na místě instalované Vyhlídky si tento moment Míša plně vychutnávala s fotoaparátem v ruce ve společnosti první vyhlídkové návštěvy dvou žen, maminky a dcery z nedaleké vesničky. S nimiž jsme na druhý den ráno společně nalezli další polohu, takzvanou “východní”. Přirozeně tak vznikla instalace větší rozlohy. Dvě místa na dohled od sebe. Pracovně Vyhlídka Horečky ZÁPAD a VÝCHOD. Z Vyhlídky vede pěšina svahem dolů přes les k malinké osadě se zvířaty různých druhů (mini-zoo). Od jejichž pečovatele jsme si zakoupili domácí vajíčka místních horečských slepic a uzavřeli okruh kolem místního hostince U Janíka, hotelu Vlčina, venkovního amfiteátru zpět u zvoničky Stražkyně Beskyd na Horečkách.
Básník Josef Kalus, napsal: „Horečky kopečky, přírody vzácný skvost, lidem všem vydaný na milost, nemilost, kdo zlý jsi nechoď sem, dobří však vejděte, chraňte je, šetřte je, milujte, pěstěte.“